korejci

jeste nez se uplne rozloucim s Koreou tak par postrehu ze zivota:

uklonem pri pozdravu se nikdy nic nepokazi, myslim ze je to i vyhoda, navzajem se na dalku ukolit a tak pozdravit, alespon na sebe nemusite pokrikovat :o)

podavani predmetu, penez, se provadi vzdy pravdou rukou, leva drzi loket nabo srdce

korejci vas klidne vezmou za ruku, namasiruji zada atd.., je to projev pratelstvi

radi take chvali, napr. tim ze reknou, ze jste krasny, nebo mladsi nez vypadate, nebo chytry, tak se na to pripravte

casto se chodi se vlevo a ja s tim mam problem, zapominam na to, kdyz jdu treba z metra nebo na obed v praci - tak pravidelne proti proudu :o)

pokud nekam jedete nebo neco chcete doporucuji se trikrat zeptat, ale nekdy i to je malo, napr. uz jsem jel z prace spatnym busem uplne jinam, i kdyz jsem byl ubezpecen ze je to ten spravny, no a kdyz jsem zjistoval kde je u nas plavecky bazen, dva ze tri dotazanych mi okamzite poradily, bohuzel az na miste jsem zjistil ze jeden je uz zruseny a druhy "prozatim jen" mimo provoz, muze to urcite byt i nedorozumenim ale korejci se obcas boji rict ze nevedi a tak vari z vody, jako u nas v praci, odpoved casto zni: to neni dulezite, nebo to je jinde, to nepotrebujes vedet

jo a pokud vam neco prijde divne tak se nedivte, tady je KOREA, takze rozumet tomu nemusite, proste to tak je - dalsi oblibene vysvetelni (v Hyundai)

no nic, to je prozatim vse, zitra uz balim a jedu domu

ALE JINAK JE TADY KRESNE.
JO, TADY JO!
(rika deda Komarek ve filmu Na samote u lesa)